Pěstování skalniček a údržba květinových zídek a skalek vyžaduje intenzivní péči po celý rok. Musíme plít, kypřit, sestřihovat a dosazovat. během velkého sucha i zavlažovat. Nejvíce práce máme v jarním období a v prvních letech po založení skalky.
Koncem zimy, pokud to počasí dovolí, odstraníme přikrývku cibulovinám a hlíznatým květinám, které se začínají probouzet nejdříve. Postupujeme opatrně, abychom rašící rostlinky nepolámali. Když se počasí ustálí a oteplí se trvale, odkryjeme citlivé druhy chráněné proti slunečnímu úpalu. Po odstranění přikrývky skalničky očistíme a přitlačíme mrazem povytažené kořínky rostlin. Některé keřovitě rostoucí skalničky na jaře zkrátíme asi o jednu třetinu. Uvolněné kameny narovnáme a upevníme. V případě potřeby dosypeme zeminu vyplavenou z některých plošinek nebo spár mezi kameny. Uhynulé skalničky nahradíme jinými. Některé druhy můžeme rozmnožit dělením.Většina skalniček je svým vzrůstem přizpůsobená snášet i delší období sucha, proto nemají velké nároky na vodu. Při nedostatku srážek, zejména na jaře a v období plného růstu však zavlažovat musíme. Nejvhodnější je dešťová voda, kterou zachytáváme do nádrže. Pokud pěstujeme druhy nesnášející vápno a na zalévání máme k dispozici pouze tvrdou vodu, musíme upravit její pH. Rostliny zavlažujeme opakovaným kropením tak, aby se voda stačila vsáknout ke kořenům a nesmývala zeminu ze šikmých ploch. Po nesprávném zalévání a po prudkých lijácích se na povrchu půdy tvoří jednolitá vrstva, která brání přístupu vzduchu ke kořenům, proto ji musíme znovu zkypřit. K tomuto účelu nepoužíváme motyku, ale vidlicovitý kypřič, případně jen dřevěný kolík, abychom nepoškodili mělce kořenící skalničky a cibuloviny. V propustných půdách se přelití nemusíme bát, zato v těžších zaléváme s mírou.
Skalničky jsou převážně skromné rostliny, které nevyžadují a některé dokonce nesnášejí přímé přihnojování. V prvních letech po výsadbě ještě půda obsahuje dostatek živin, proto ani není nutné hnojit. Až po čase když rostliny slábnou a málo kvetou, můžeme půdu obohatit substrátem určeným k tomuto účelu. Nikdy nepoužíváme čerstvý hnůj ani kompost, protože obsahuje semena plevelů a zárodky chorob. Průmyslová hnojiva používáme jen výjimečně pro některé druhy. Těmto skalničkám náročnějším na živiny a druhům, které rostou ve škvírách a štěrbinách kamenů, dodáváme živiny formou roztoku. Ve vodě zředěným roztokem přihnojujeme skalničky za podmračeného počasí zejména na počátku vegetace na jaře po očištění skalky. Hnojení roztokem můžeme dle potřeby i vícekrát opakovat až do začátku července. Po tomto termínu již nepřihnojujeme, aby nové přírůstky stačily vyzrát.
Od časného jara do zimy věnujeme zvýšenou pozornost odplevelování. Vytrvalé plevele bychom měli odstranit ještě před stavbou skalky. Další roky nám ukážou, jak důsledně jsme postupovali. Náletů semen plevelů z okolí jen těžko zabráníme. Klíčící plevele odstraňujeme ještě v časné fázi jejich vývoje a nedopustíme, aby se plevel uchytil nebo dokonce vykvetl a semena se dostala do půdy. Skalničkám odstraňujeme odkvetlá soukvětí, protože vyklíčené semenáče by mohly ohrozit jiné vzácné a drobné druhy. Dozrávání semen připustíme jen u těch druhů, které chceme rozmnožit, je třeba však vystihnout správnou dobu sběru. Některé druhy skalniček se velmi rychle až agresivně rozrůstají a vytlačují sousední slabší rostlinky. Už při výsadbě máme tuto jejich vlastnost na paměti a ponecháme jim více místa.
Zde hledá