Střechy představují obrovskou nevyužitou plochu, kterou lze téměř ve všech případech osázet vhodnou zelení. Proto jsou střešní zahrady v současné době velmi moderní a pomalu přestávají být výsadou obchodních center a firem. Hustota domů a pozemních komunikací je mnohdy tak velká, že na zeleň už nezbývá téměř žádné místo. Právě pro tyto podmínky představují střešní zahrady ideální řešení. Zeleň zlepšuje klimatické podmínky - tlumí hluk, omezuje prašnost, ochlazuje a zvlhčuje své okolí, zadržuje oxid uhličitý, produkuje kyslík atd. Součástí střešních zahrad může být i voda, která tyto pozitivní hodnoty ještě zvyšuje. Kromě toho střešní zahrad chrání střešní konstrukci zejména před účinky ultrafialových paprsků a před výkyvy teplot, které jsou na nechráněné střeše značné. Střešní zahrada na panelovém domě je i dobrodinní pro obyvatele horních pater, v nichž se v létě nedá skoro existovat, zároveň omezuje tepelný únik v zimě. Velký význam má také pro ptactvo a hmyz, který v silně urbanizovaném městském prostředí marně hledá útočiště. Přímý vliv na člověka snad není třeba zdůrazňovat - co může být příjemnějšího než po těžkém pracovním dni jít relaxovat do zahrady.
Střešní zahrady se v zásadě dělí na dva základní typy - intenzivní a extenzivní. Budeme-li chtít na zahradě pobývat, ležet, opalovat se či snídat, pak zvolíme zahradu intenzivní, tzn., že bude nutné vybudovat závlahový systém a vrstva substrátu bude vyšší. Osázena bude i vyššími dřevinami, musíme počítat i s pochozími cestami, osvětlením, zahradním nábytkem, pergolou atd. Druhým typem jsou zahrady extenzivní, neslouží k přímému pobytu a lze je zakládat i na pěticentimetrové vrstvě substrátu. Použité druhy rostlin jsou velice nenáročné, jedná se většinou o netřesky nebo traviny, které nepotřebují závlahu ani složité ošetřování.
Střešní zahrada se dá vybudovat prakticky na jakékoli střeše, rovné i šikmé, a to dokonce se sklonem 40°. Střešní zahradu nemusíme zakládat jen na nově stavěném domě, dá se zrealizovat i na domě starším nebo třeba na střeše garáže. V případě novostavby rodinného domu by se měla plánovaná realizace nahlásit na stavebním úřadě. Nemějte obavy, není důvod ji zamítnout, jejím předpokladem je pouze správně provedená izolace a samozřejmě nosnost střechy vhodná pro daný typ zahrady. Ke stavbě by tedy vždy měl být přizván statik, a to jak v případě novostavby, tak v případě tvorby zahrady na střeše staršího domu.
Vegetační vrstva substrátu je skoro poslední tečkou celé střešní technologie. Pod ní je skryto několik vrstev, z nichž každá má svůj přesně daný účel. Vrstvou číslo jedna a naprostý základ je hydroizolační vrstva, která chrání střechu před prosakováním vody. Musí být doplněna vrstvou bránící prosrůstání kořenů - lze použít např. asfaltové pásy nebo plastové folie. Rozhodně bychom neměli šetřit a instalovat protikořenící vrstvu jen na místech kde budou růst plánované rostliny. Na tyto dvě vrstvy musí být umístěna třetí bezpečnostní vrstva, která obě chrání před mechanickým poškozením. Mohou to být ochranné textilie, desky, rohože nebo litý asfalt. Další v pořadí je drenážní vrstva, jejíž úkolem je odvádět přebytečnou vodu ke střešním vtokům nebo naopak je schopná vodu i jímat. Drenáž může být sypká - štěrk, štěrkopísek, keramzit, cihlová drť, případně ji mohou tvořit drenážní rohože, materiálem je plast, pryž, pěnový plast. Nad drenáž se umísťuje vrstva filtrační, ta brání vyplavování jemných částic substrátu do drenáže. V současné době se pro tento účel nejčastěji používá geotextilie. Ačkoli by se mohlo zdát, že jednotlivých vrstev je již dost, není to pravda. Přichází pátá - hydroakumulační. Její schopností je zadržování srážkové vody. Může být tvořena hrubovláknitou rašelinou, nasákavými pěnovými plasty apod.
A konečně poté přichází na řadu pěstební substrát, v žádném případě ho nemůže představovat zemina nakopaná na poli nebo na zahradě. Musí splňovat mnoho vlastností jako je výživnost, optimální pH, obsah vzduchu a vodní kapacita. Různé typy zeleně vyžadují různé typy substrátů. Jiný použijeme na travinatou extenzivní střechu, jiný na obytnou zahradu s vyšší zelení. Substrát by měl být vždy co nejlehčí. Na střechy se podle nejnovějších technologií dopravuje tlakovou silou pomocí speciálních silných hadic, kterými je "nastříkáván" na střechu. Tloušťka jednotlivých vrstev je vždy závislá na typu výsadby a vrstvě substrátu.
ConstanceGoff | 
Zde hledá
nevím jak vy ale já si neumím představit zahradu s krásným nábytkem, proto klikněte na web a něco si kupte